Ochranný obal rozhoduje víc než samotný b

Pozor také na umístění skříně. Když stojí přímo u vnější zdi nebo u koupelny, bývá chladnější a vlhkost z okolí se na ní sráží. Pomáhá nechat mezi zadní deskou a zdí několik centimetrů mezery. Skříň pravidelně otevírejte a větrejte, krátce ale intenzivně. V zimě to dělejte ráno, kdy je venkovní vzduch sušší než vzduch v místnosti.

Společná skříň pro dva funguje jen tehdy, když se předem rozhodne, kdo kde bude mít své místo. Než začnete cokoli přemisťovat, změřte vnitřní šířku skříně a odečtěte od ní tloušťku konstrukce a dveří. Zbytek vydělte na dvě poloviny, ale ne rovným dílem: ten, kdo má delší oblečení, potřebuje vyšší sekci, ten s více kusy zase širší. Právě tohle je místo, kde většina společných skříní selhává — lidé rozdělí prostor na půl a pak zjistí, že kabáty nikam nevisí.

Prvním krokem je sondáž. Odeberte omítku v rozích nad zárubní a podívejte se, jak je překlad uložený do zdiva. Potřebujete vědět, jestli je uložený alespoň 150 mm na každé straně a jestli pod ním není dutina. Do dřeva vrtejte předvrtáním a používejte vruty do dřeva, ne hmoždinky. Do betonu nebo oceli kotvěte chemickou kotvou nebo šrouby do betonu, nikdy ne plastovými hmoždinkami do tenké vrstvy omítky. Typická chyba je kotvení jen do omítky nebo do sádrokartonového obložení, které překlad zakrývá.

U už zdeformovaných svetrů pomůže krátké namočení do vlažné vody a opětovné rozložení do správného tvaru na ručníku. Nechte uschnout bez přímého tepla a bez zavěšení. Pokud jsou ramena vytahaná hodně, opakujte postup dvakrát až třikrát s odstupem několika dní. Trvalé poškození vzniká hlavně tehdy, když se svetr věší opakovaně a dlouhodobě, proto je prevence jednodušší než oprava.

Jednou za čas skříň úplně vyprázdněte, otřete police a zkontrolujte rohy. Pokud najdete tmavé skvrny, ošetřete je a nechte skříň důkladně vyschnout, než do ní vrátíte oblečení. Běžné chyby jsou tři: ukládat prádlo dřív, než je opravdu suché, cpát do skříně všechno najednou a nevšímat si zatuchlého pachu, dokud se neobjeví plíseň. Vlhkost se vrací pomalu, ale vytrvale, a nejlépe ji zastavíte tím, že omezíte to, co ji uvnitř vytváří.

Vlhkost ve skříni nepoznáte podle toho, že by na vás něco teklo. Poznáte ji podle zatuchlého pachu po otevření dveří, podle oblečení, které je ráno jakoby chladnější, a podle tmavých skvrn v rozích nebo na zadní desce. Často ji přitom způsobují věci, které tam běžně skladujete a které samy vlhkost drží nebo ji pomalu uvolňují. První krok není nákup vysoušeče, ale projít skříň a najít zdroj.

Co ve skříni zbytečně zadržuje vodu Kromě prádla to jsou boty a sportovní vybavení. Tenisky po dešti nebo zimní boty s vložkami, které nasákly, uvolňují vlhkost celé dny. Vložky vytáhněte a nechte je uschnout mimo skříň, boty postavte na chvíli na vzduch. Podobně se chovají mokré ručníky, plavky a tašky z nepromokavých materiálů, které v sobě drží kondenzaci.

Druhý problém je množství věcí. Přeplněná skříň brání proudění vzduchu. Vzduch se v ní nemá kudy hýbat, vlhkost se usazuje na chladnějších plochách a v rozích vzniká plíseň. Zkuste nechat mezi ramínky a mezi hromadami oblečení mezeru. Pokud se dveře nedají pohodlně zavřít bez tlaku, je toho uvnitř příliš. Vyřaďte sezónní kusy do jiného úložiště a skříň prodyšněte.

Největším viníkem bývá vlhké nebo nedosušené prádlo. Košile pověšená ihned po vyprání, i když se zdá být suchá, má v sobě zbytkovou vlhkost, která se ve uzavřené skříni rozptýlí do vzduchu i do okolních kusů. Stejně působí ručníky složené ještě vlažné. Než cokoli uklidíte, nechte ho doschnout na věšáku ve větrané místnosti, ideálně přes noc. Pokud to uděláte jen jednou, vlhkost se vrátí s dalším prádlem.

Na drobnosti, jako jsou klíče, rukavice, šála a pošta, si pořiďte jednu mělkou misku nebo zásuvkovou krabici, která stojí na lavici nebo na poličce. Klíče věšené na háček pod kabáty jsou klasická past: při každém sundání kabátu je shodíte. Stejně tak nepokládejte poštu na botník, odkud se do týdne rozšíří po celé předsíni. Jedna nádoba s pevným místem udrží pořádek lépe než tři háčky navíc.

Kolik místa skutečně potřebuje každý z vás Spočítejte, kolik kusů visí na tyči. Na jeden metr tyče se pohodlně vejde zhruba dvacet až dvacet pět ramínek, u tlustších kabátů méně. Když má jeden z vás třicet triček a druhý deset košil, rovné dělení škodí oběma. Vyššímu počtu kusů dejte delší tyč, ale nižší výšku, protože trička visí krátce. Nad krátkou tyčí pak vznikne police, kterou druhý využije na složené věci. Tohle je nejčastější chyba: lidé cpou všechno na jednu dlouhou tyč a diví se, že se dveře nezavřou.