Teplotu praní nastavte podle nejnižší hodnoty uvedené na etiketě, ne podle zvyku. Čtyřicet stupňů je pro většinu bavlněných triček zbytečně vysoká teplota a podporuje srážení i tvorbu přehybů. Aviváž u sportovních směsí vynechejte, snižuje savost a látka pak tuhne v ohybech. Místo ní použijte nižší dávku pracího prostředku a delší máchání. Odstředění nastavte na střední otáčky, ne na maximum.

Kde končí použitelný prostor a začíná mrtvý ko

Jednou za čas uspořádání projděte. Vytáhněte vložku, otřete prach z rohů a zkontrolujte, zda se některá přepážka neposunula nebo neohnula. Pokud se obsah začne vracet do chaotického stavu, není to důvod kupovat nový systém – stačí přehodit velikost přihrádek podle toho, co skutečně přibylo. Uspořádání, které vydrží, není nejdokonalejší na první pohled, ale takové, které sedí rozměrům zásuvky, váze obsahu a způsobu, jakým zásuvku používáte.

Nejjednodušší opatření je vzdálenost. Pokud skříň nemůže jinam, dejte mezi ni a topení alespoň deseticentimetrovou mezeru a zadní desku skříně nechte volně prodyšnou. Někdy pomůže jen otočit skříň o devadesát stupňů nebo vyměnit plnou zadní desku za děrovanou. U radiátorů s termostatem nezapomeňte, že skříň blízko hlavice zkresluje měření a topení pak jede naplno, i když je v místnosti dost teplo. To škodí textilu i peněžence.

U dělených přepážek dbejte na to, aby krajní díl byl vždy kratší než rozteč drážek. Pokud ho nacpete na doraz, vložka se prohne do oblouku a prostřední přepážky začnou vypadávat. Lepší je nechat u okrajů rezervu a mezery vyplnit drobnostmi, které se stejně nemají kam jinam vejít.

Většina lidí organizuje skříň podle ročního období nebo podle barvy. To je pohodlné při ukládání, ale při každodenním oblékání to selhává. Skutečným kritériem by mělo být to, co opravdu nosíte. Začněte tím, že si uděláte realistickou inventuru. Vyndejte všechno z jedné police nebo ze sekce na ramínkách a položte to na postel. U každého kusu se rozhodněte během pár vteřin: noste, nebo nenoste. Neřešte, kolik kus stál, kdo vám ho dal, ani zda se vám líbí na obrázku. Rozhoduje jen to, zda ho za poslední rok měl na sobě.

Běžnou chybou je cpát do takové skříně sezónní oblečení na dlouhé měsíce. Zimní svetry a kabáty tam leží celé léto v teple a na podzim jsou vytahané a vybledlé. Lepší je dát do blízkosti topení jen věci, které nosíte denně, a sezónní textil přesunout do chladnější části bytu. Pravidelně také skříň větrejte, ideálně při vypnutém topení, a vlhké prádlo tam nikdy nesušte.

Pozor na kombinaci tepla a vlhkosti. Když skříň stojí u radiátoru v koupelně nebo v kuchyni, střídá se suchý horký vzduch s párou z vaření či sprchování. Textil nasává vlhkost, která v teple nemá kam unikat, a vzniká zatuchlý pach. Ten se z vlny a bavlny vymývá jen těžko. U kožených a koženkových věcí je riziko ještě vyšší, protože materiál vysychá, tvrdne a praská.

Pokud už skříň u topení stojí a jinam se nevejde, sledujte alespoň vlhkost v místnosti. Měřič vlhkosti stojí málo a ukáže, kdy je vzduch přesušený. Pomůže miska s vodou na radiátoru nebo pokojový zvlhčovač. A při prvním náznaku, že gumičky povolují nebo se oblečení sráží, hledejte nové místo. Textil se sice nedá vrátit, ale další várku už zachránit můžete.

Skříň natlačená přímo k radiátoru nebo ke kamnům vypadá jako praktické řešení nedostatku místa. Jenže textil uvnitř reaguje na teplo a suchý vzduch jinak než lidské tělo. Raději změřte vzdálenost mezi zadní stranou skříně a zdrojem tepla. Pokud je menší než zhruba dvacet centimetrů, řešte to dřív, než začnete přesouvat oblečení.

Co se děje s textilem a proč to nepoznáte hned Škoda nevznikne v jednom dni. Projevuje se postupně: gumičky u spodního prádla povolují, trička se srážejí při každém praní víc než dřív, zipy na bundách se kroutí. Často to lidé přičítají kvalitě prádla, přitom stačilo přesunout skříň o půl metru. Dalším problémem je prach. Teplý vzduch ho víří a ten se usazuje ve vláknech. U alergiků se to projeví ranním kýcháním a ucpaným nosem, i když doma uklízíte pravidelně.

Horký vzduch stoupá podél stěny a v uzavřené skříni se drží. Vzniká tam suché, přehřáté mikroklima, které vysušuje vlákna bavlny, vlny i viskózy. Viskóza a modal jsou na to obzvlášť citlivé, protože ztrácejí pevnost a snadno se prodírají v místech ohybu. Vlna ztrácí přirozenou pružnost a začne se plstit. Syntetika naopak při dlouhodobém působení tepla měkne a žmolkovatí.