Na závěr: vzdálenost mezi skříní a postelí se nemá řešit odhadem. Změřte ji, projděte si ji v představě s plnými dveřmi a zkontrolujte, jestli vám ráno nevadí. Pokud ano, posuňte skříň, změňte typ dveří nebo zvolte jiné místo. Ušetříte si tím každodenní drobné nepohodlí, které se nasčítá víc, než se na první pohled zdá.

Otlaky od ramínek nevznikají proto, že by ramínka byla špatná, ale proto, že nesedí tvar nebo poloha. Nejčastěji se tlak soustředí na jedno místo, látka se tam ohne nebo podklouzne a kůže dostane zabrat. Než začnete kupovat nové kusy, projděte si čtyři věci, které rozhodují o tom, jestli ramínko bude držet a přitom netlačit.

Ve skříni s hloubkou kolem šedesáti centimetrů visí ramínko kolmo k tyči a dveře se zavřou i s kabátem. V mělké skříni se ramínko musí otočit šikmo, aby se vešlo, a šaty pak nevisí podél bočnice, ale tlačí se na ni. Část oděvu se ohne, ramínko se vzpříčí o dveřní výplň a při každém otevření vypadne. Pokud je tyč umístěná příliš blízko dveří, nepomůže ani šikmé postavení — ramínko prostě nemá kam složit.

Základní pravidlo zní: příčka má stát tak, aby průchod zůstal na okraji, ne uprostřed. Pokud byste vstoupili do šatny ze středu ložnice, rozseknete obytný prostor na dvě úzké části a postel skončí v koridoru. Veďte proto dveře nebo volný otvor podél stěny, ideálně v rohu nebo v nice, kde neruší. Průchod by měl být široký alespoň 70 cm, u posuvných dveří počítejte s dalším místem na straně, kam se křídlo zasouvá.

Typická chyba je osvětlení jen hlavní části skříně a zapomenutí na zásuvky a nízké police u podlahy. Sem se hodí bodové světlo s pohybovým čidlem, které se rozsvítí při otevření zásuvky, nebo jednoduchý pásek nalepený na vnitřní stranu čela zásuvky. Čidlo umisťujte tak, aby ho nepřekrývalo oblečení – jinak světlo nesvítí, nebo naopak svítí pořád a baterie mizí během týdnů.

Oddělit část ložnice na šatnu vypadá jako jednoduchý úkol: postavit příčku a hotovo. V praxi ale o výsledku rozhoduje něco jiného než samotná stěna — trasa, kudy se mezi oběma zónami chodí. Než koupíte materiál, projděte si místnost s metrem a vyznačte páskou na podlaze, kudy povede průchod. Teprve pak hledejte místo pro příčku.

U sádrokartonové příčky myslete na dvě věci, které se snadno podcení: hmoždinky a zvuk. Do tenké stěny běžně nezavěsíte těžké police, takže si dopředu rozmyslete, zda ponesou věšáky a regály, nebo zda použijete samostatný systém. Kvůli zvuku vyplňte dutinu minerální vlnou — bez ní budete z ložnice slyšet každé šustnutí ramínka. Vedení elektřiny a případné kabely k novému světlu si naplánujte před uzavřením stěny, ne po něm.

Sezonní oblečení stráví v boxu většinu roku. Právě tam ho ale nejvíc ohrožuje prach, vlhkost a látky, které se uvolňují z okolních věcí. Prach se neusazuje jen na povrchu. Dostane se do vláken, postupně je obrušuje a u vlněných a fleeceových kusů se zapeče tak, že ho běžné praní neodstraní. Z boxu se navíc často vyndává oblečení, které se půl roku nepralo – a to je první chyba.

Kam příčku umístit a co si u toho pohlídat Příčku nestavte přes okno, ani kdyby to znamenalo, že šatna okno mít nebude. Okno v ložnici potřebujete kvůli světlu i větrání a jeho zazdění nebo odříznutí příčkou je nejčastější chyba u podobných úprav. Stejně tak nechte volný přístup k radiátoru a k vypínačům. Pokud vede příčka kolmo ke stěně s oknem, umístěte ji tak, aby okno zůstalo v ložnici, a do šatny doplňte vlastní osvětlení — jinak v ní vznikne tmavý kout, kde nic nenajdete.

Na závěr zvažte, zda potřebujete pevnou stěnu, nebo stačí lehčí řešení. Posuvné dveře do stropní kolejnice nebo šatní systém s čelní stěnou zvládnou oddělit zóny bez stavebních úprav a jdou snadno vrátit. Pevná příčka má smysl tehdy, když chcete skutečný klid a úložný prostor až do stropu. Ať zvolíte cokoli, změřte nejdřív, kudy se bude skutečně chodit — teprve potom rozhodněte o zbytku.