Nová skříň, která po sestavení nefunguje tak, jak měla, většinou neznamená, že je špatná. Problém bývá v tom, že vnitřní členění neodpovídá tomu, co do ní skutečně dáváte. Než začnete uvažovat o výměně nábytku, vyplatí se podívat se dovnitř a přestavět policový systém. Základ je změřit, co do skříně reálně chcete uložit, a ne co by se tam „teoreticky” vešlo.

Přístup shora rozhoduje už při návr

Zásuvky plné drobností se rozsypou během pár dnů, pokud vložky a přepážky nesedí na to, co v nich skutečně leží. Nejdřív proto zásuvku úplně vyprázdněte a roztřiďte obsah podle velikosti a četnosti používání. Změřte vnitřní světlost zásuvky – šířku, hloubku i výšku – a teprve potom vybírejte vložky. Typická chyba je koupit sadu podle fotky a doma zjistit, že o pár milimetrů nedosedne nebo že se zásuvka už nezavře.

Nakonec si vnitřek vyzkoušejte nanečisto. Vložte věci zpět, zavřete dveře a projděte běžný denní rituál: ranní oblékání, ukládání po příchodu, hledání bot. Pokud něco padá, nedá se vytáhnout nebo překáží, přestavte to hned, dokud máte nářadí po ruce. Malá úprava polic a tyčí obvykle stačí k tomu, aby skříň fungovala. Teprve když ani po přestavbě není dost místa, má smysl uvažovat o jiném kusu nábytku.

Kolik pruhů se vejde a proč je lepší méně Pruhy skládejte na sebe jako knihy v knihovně, ale na výšku, ne na plocho. Každé tričko tak vidíte hranou a vytáhnete ho bez rozhrnutí celé vrstvy. Do úzké zásuvky se obvykle vejdou dvě řady za sebou, pokud to hloubka dovolí; druhou řadu stavějte z pruhů o něco kratších, aby se při zavírání nekroutily. Na výšku nechte vždy rezervu asi dva centimetry — trička se po zmáčknutí rozpínají a zásuvka, která jde ztuha, se dřív rozbije než naplněná.

Typická chyba je měřit jen půdorys skříně a zapomenout na dvířka. Druhá častá chyba je spoléhat na to, že se dvířka „nějak” otevřou — u posuvných systémů sice nic do prostoru nevystupuje, ale zase potřebujete místo na kolejnici a na to, aby se křídla dala vyjmout při čištění. U rohových skříní pozor na to, že se dvířka mohou střetnout s dalším nábytkem v rohu, i když je jinak místa dost.

Úzká zásuvka komodu nebo nočního stolku svádí k tomu, aby se do ní trička pěchovala jako do police. Bez molitanu, který by držel tvar, ale každé tričko povolí a zásuvka se po pár otevřeních změní v beztvarou hromadu. Řešení není v síle, ale v systému: trička se skládají na plocho do obdélníku, který je o něco užší než vnitřní šířka zásuvky, a ukládají se na sebe hranou dopředu, ne naplocho jako v kufru.

Začněte u samotné postele. Změřte, jak daleko od ní chcete vstávat, a přidejte místo na nohy. Pak změřte hloubku skříně včetně dveří v otevřené poloze. Součet těchto rozměrů porovnejte s volnou podlahovou plochou. Pozor na radiátory, zásuvky a vypínače – skříň je nesmí zakrýt, jinak budete muset řešit elektrikáře nebo topení. Typická chyba je měřit pouze půdorys skříně a zapomenout na to, že dveře potřebují místo i před ní.

Typická chyba je nechat police úplně dole a nahoře prázdno. Vznikne mrtvý prostor, kam nedosáhnete, a přitom dole se věci mačkají. Lepší je dát nejpoužívanější věci do úrovně očí a rukou, těžké věci dolů a sezonní nahoru. Další častá chyba je příliš hluboká police na drobnosti: věci se ztrácejí v zadní části. Řešením jsou nízké krabice nebo přepážky, které hloubku rozdělí.

Začněte inventurou. Vyskládejte na postel nebo na zem všechny věci, které mají ve skříni bydlet, a roztřiďte je podle výšky a hmotnosti. Zvlášť dejte dlouhé šaty a kabáty, zvlášť trička, zvlášť boty a zvlášť krabice s drobnostmi. Zjistíte, že většina skříní má příliš mnoho nízko položených polic, kam se vejdou jen složené věci, a málo prostoru pro dlouhé oblečení. To je první věc, kterou je potřeba změnit.

Typická chyba je skládat trička na půl a cpát je do zásuvky naplocho. Další je přehnané rolování do ruliček: v úzké zásuvce se ruličky rozjíždějí do stran a ztrácíte přehled. Vyhněte se také skládání přes ramenní šev, který se pak obtiskne do látky, a nestavějte pruhy na sebe do příliš vysokého sloupce — spodní trička se mačkají a horní vypadávají při otevření.

Začněte tím, že zásuvku vyprázdníte a změřte vnitřní šířku, hloubku i výšku. Tričko položte na rovnou plochu lícem dolů, srovnejte rukávy dozadu a přeložte je tak, aby nepřesahovaly obrys trupu. Pak tričko přeložte na třetiny po délce a vznikne pruh, který drží tvar sám. Užší zásuvka znamená užší pruh, ale nikdy ho netlačte násilím — pruh má být o půl centimetru až centimetr volnější, aby se dal vytáhnout jedním prstem.