Na závěr: prach není nepřítel, kterého porazíte jedním trikem. Rozhoduje suchost, čistota boxu a prodyšná vrstva mezi oblečením. Kdo tyto tři věci podcení, řeší na začátku sezóny praní, skvrny a zatuchlý pach znovu – a to je horší než pár minut práce navíc při ukládání.

Nejdřív změřte skutečný prostor, ne ten, který je na papíře. Vezměte metr a změřte hloubku od čela skříně k nejbližší př – zdi, posteli, parapetu, jiné skříni. Odečtěte alespoň 5 cm jako rezervu na madla, panty a nerovnosti podlahy. Madlo nábytek na míru vnější straně křídla bývá 3 až 5 cm hluboké a při otevírání se dostane blíž k překážce než samotná hrana dveří. Právě na madlo se při plánování nejčastěji zapomíná.

Další častá chyba je ignorování kolmosti bočnic vůči stěně. Výklenek nemusí být pravoúhlý – boční stěny mohou být zešikmené. Pokud korpus postavíte do pravého úhlu a výklenek je křivý, vznikne klínovitá mezera, která se nedá zakrýt běžnou lištou. V tom případě je lepší vyrobit korpus s bočnicemi řezanými podle skutečného úhlu, nebo použít výplňový panel, který nerovnost převezme. Vyplatí se to zkusit nasucho ještě před montáží.

Prvním praktickým opatřením je kvalitní rohož u vchodových dveří. Dvě rohože za sebou – hrubší venku a jemnější uvnitř – zachytí podstatně více nečistot, než jedna. Boty si zujte hned za dveřmi, ne až v obývacím pokoji. Pokud máte domácí mazlíčky, pravidelně je česejte mimo obytné místnosti. Stejně tak čistěte oblečení a textilie, které přicházejí do styku s vnějším prostředím, ještě než je přinesete dovnitř.

Změřte vzdálenost od čela skříně k nejbližší překážce — zdi, posteli, parapetu, jinému nábytku. Tato vzdálenost musí být větší než šířka křídla plus několik centimetrů na to, abyste se mohli před skříní otočit a pohodlně vytáhnout obsah. Pokud se dvířka otevírají do 90 stupňů, potřebujete prostor přesně na šířku křídla; pokud je chcete otevřít víc, přidejte odpovídající centimetr na každý stupeň navíc. U úzkých chodeb se vyplatí změřit i to, zda se dvířka nezastaví o kliku protějších dveří.

U elektroniky a přístrojů, které potřebují chlazení, krytí závěsem nefunguje. Tam stačí prach pravidelně odstraňovat měkkým štětcem a vysavačem s jemnou štěrbinovou tryskou, a to jednou za dva týdny. Typická chyba je foukat prach stlačeným vzduchem: částice se dostanou hlouběji do štěrbin a část se rozptýlí po místnosti. Další častá chyba je vlhká utěrka na dřevěné police – voda prach rozmáčí a vytvoří na povrchu šmouhy, které se už neodstraní.