Při montáži desek začněte od rohu a desky kladejte na sraz, spáry mezi nimi co nejmenší. Šrouby utahujte do profilu, ne do prázdna — poznáte to podle toho, že se hlavička lehce vmáčkne pod povrch, ale papír se nepropíchne. Šroubujte po 15 až 20 centimetrech, u krajů desky blíž. Vynechaný šroub v křivém místě znamená, že se deska časem prohne a spára praskne. Spáry přetmelte a přelepte výztužnou páskou ještě před finálním tmelením.
Typická chyba je nošení štěněte v náručí. Pes se sice dívá, ale nezažívá. Potřebuje cítit povrch pod tlapkami, slyšet zvuky na vlastní uši a mít možnost odstoupit. Další chyba je nutit kontakt. Když se štěně schová za nohy, nechte ho. Netlačte ho k cizímu člověku ani k jinému psu. Kdo ho nutí, učí ho, že lidé a psi jsou nebezpeční. Raději ustupte, dejte mu čas a odměňte, když se samo vrátí.
Vertikální prostor nad umyvadlem a nad záchodem lidé podceňují. Úzká police nad zrcadlem nebo otevřené regály až ke stropu udrží kelímky, holicí potřeby a zásoby, které jinak leží na vaně. Nepřeplňujte je ale dekoracemi. Každá svíčka a každá láhev navíc znamená další předmět, který musíte při úklidu obcházet. Do regálů dávejte jen to, co opravdu používáte každý týden.
Po sestavení kapsle ji nech měsíc v provozu a zapisuj si, co ti chybí a co naopak zůstává ležet. Až potom dokupuj. Barvy, které se nenosí, nejsou známkou nepořádku, ale informace. Kapsulový šatník podle barev není jednorázový projekt, ale neustálé ladění. Když ho postavíš na svém podtónu a na svých skutečných návycích, přestaneš řešit, co si vzít na sebe, a začneš mít jistotu, že to funguje.
Nejdřív si změřte nejen matraci, ale i prostor kolem postele. Změřte šířku a délku matrace, její výšku a také vzdálenost od zdi k okraji postele. Ve členitém prostoru totiž často rozhoduje pár centimetrů: prostěradlo s vysokým lemem se může špatně napínat, pokud postel stojí u šikmé stěny. U atypických rozměrů matrace si vždy ověřte, zda výrobce nabízí odpovídající velikost, nebo zda je nutné nechat povlečení ušít na míru.
Než botičky vůbec koupíte, nechte dítě chodit naboso. Domluvte se s pediatrem, zda je noha zralá na pevnou obuv. Většina dětí potřebuje několik týdnů až měsíců mezi prvními krůčky doma a chozením venku v botách. Během této doby střídejte podlahu, koberec, trávu a písek. Různé povrchy posilují klenbu i prsty. Pokud dítěti nasadíte botičky dřív, než samo stojí bez opory, bude v nich klopýtat a spojí si je s nepříjemným pocitem.