Než sáhnete po nářadí, prohlédněte si, jak je valenda sestavená. Většina jednolůžkových valend má dvě bočnice, čelo, záhlaví a rošt. Některé modely mají výklopný rošt na plynových vzpěrách, jiné pevný rošt přišroubovaný k bočnicím. U výklopných valend nejdřív zajistěte, aby vzpěry nebyly pod tlakem – rošt nechte v horní poloze a teprve pak povolujte šrouby. Pokud vzpěra drží, nepáčte ji silou; stačí uvolnit aretaci a nechat rošt pomalu klesnout. U pevného roštu vyšroubujte nejprve prostřední nosníky, pak krajní.
Nejdřív vyprazdněte prostor pod lůžkem. Vysunout spodní část bývá nejtěžší krok, protože často klouže po kolejničkách nebo je zajištěná západkou. Podívejte se, jestli není jištěná šroubem nebo kolíkem. Pokud ji násilím vytáhnete, můžete ohne plechové vedení. Potom vyšroubujte matrace a rošt. Rošt bývá z více lamel, které se při přenosu snadno ztratí, proto si je rovnou svažte páskou k sobě.
Úložný prostor pod postelí je pro vlhkost rizikovější než běžná skříň. Vzduch se tam málo hýbe, teplota bývá nižší než v místnosti a mezi dnem postele a podlahou vzniká chladná zóna, kde se vodní pára sráží nejdřív. Prvním krokem proto není nákup lapače vlhkosti, ale zjištění, odkud vlhkost přichází. Do prostoru položte obyčejný papírový test: nechte tam dva dny list papíru. Pokud je na konci měkký a zvlněný, vlhkost je trvalá, ne jen přechodná. Vlhkost trvalá znamená hledat příčinu, ne ji jen zakrývat.
Pro příčné profily platí, že se vkládají do nosných a musí být ve stejné rovině. Kontrolujte to vodováhou položenou přes dva sousední profily, ne jen okem. Pokud narazíte na místo, kde je strop propadlý o pět a více centimetrů, neřešte to dlouhými závěsy do nekonečna. V takovém místě je lepší udělat samostatný rám, případně podhled spustit v celé místnosti. Křivý strop se dá schovat, ale ne za cenu toho, že podhled bude viset metr pod ním.
U barvy stačí držet se v pásmu, které lidské oko v zasazení nerozezná od bezbarvé. Rozdíl mezi dvěma sousedními stupni pozná málokdo, zvlášť když je kámen osazený v bílém kovu. U čistoty platí totéž: vady, které nejsou vidět pouhým okem při běžném pohledu, nemají na dojem z prstenu vliv. Nejčastější chyba je honba za nejvyšším stupněm u obou těchto vlastností, zatímco brus zůstane průměrný. Výsledek je dražší a přesto méně zářivý.
Klíčové je větrání samotného úložného prostoru. Pokud má postel zásuvky nebo výklopný rošt, otevřete je při každém větrání místnosti. Vzduch se musí dostat dovnitř, ne jen nad postel. Ideální je krátké prudké vyvětrání oknem dokořán, dvakrát až třikrát denně, v zimě klidně na pět minut. Dlouhé mikroventilace v chladném počasí prostor naopak ochlazují a podporují kondenzaci. Po vyvětrání zásuvky zase zavřete, aby se do nich neusazoval prach.
Po převozu sestavte valendu v opačném pořadí. Nejdřív spojte bočnice s čelem a záhlavím, pak nasaďte rošt a teprve nakonec zkontrolujte dotažení všech šroubů. Vzpěry nechte při prvním zavření volně vyjet, ne je tlačit silou. Nové šrouby nepoužívejte, pokud mají jiný závit; původní spojovací materiál je nejlepší. Až bude valenda stát, zatížte ji vlastní vahou v rohu, abyste ověřili, že nic nevrže. Teprve pak nasaďte matraci.
Při demontáži si foťte každý krok. Mobil sice není návod, ale fotky spojů a pořadí šroubů vám při skládání ušetří hodiny. Šrouby dávejte do uzavíratelného sáčku a ten přilepte izolepou přímo k bočnici, ke které patří. Nepoužívejte klasické mikrotenové sáčky, snadno se protrhnou. Vzpěry a pružiny nikdy nemačkejte do kufru auta bez obalu – mohou se roztáhnout a poranit. Rošt položte naplocho, ne na bok; výztuhy se při nárazu ohýbají.
Před nakládkou zkontrolujte, zda jsou všechny spoje opravdu volné. Častá chyba je násilné vytažení bočnice, která ještě drží na dvou zapomenutých vrutech. Vrut se ohne a dřevo praskne. Pokud bočnice nejde sundat, nebuchejte do ní kladivem. Hledejte skryté kolíky nebo pojistné podložky. U starších valend bývají spoje slepené; v takovém případě je lepší převážet celek vcelku, jen s demontovaným roštem a matrací. Při převozu položte valendu na bok, nikdy ne na čelo – mohlo by prasknout.
Když zámek drží a vy nemáte klíč Zámek bývá největší překážkou. Pokud klíč chybí, nevrtejte do zámku a nepáčte víko šroubovákem. Poškozený zámek se pak nedá zajistit při přepravě a valenda se vám v autě rozloží. Nejprve zkuste zámek promáznout grafitem nebo uvolnit stlačeným vzduchem. Když ani to nepomůže, odšroubujte celý zámek z vnitřní strany rámu – obvykle stačí dva až čtyři šrouby. Teprve potom víko otevřete. Uzavřený úložný prostor nikdy nepřenášejte, obsah se vysype a může zničit výklopný mechanismus.
